Michal Malacka

„V těžkých chvílích je lepší si zpívat nežli brečet“

Kdo jsem…

K představení mé osoby si můžete přečíst pár řádků z mého životopisu. Anebo si vyhraďte polovinu odpoledne a já vám ten příběh převyprávím (skoro) celý… ale varuju vás, místy může nabývat až románové podoby 🙂

Vždy záleží na tom, z kterého úhlu pohledu se do zrcadla díváme. Pokud vám poradce amerického prezidenta v době vašeho nezralého mládí sdělí, že ten, kdo chce změnit svět, musí studovat právo, inspiruje vás to natolik, že vaše kroky budou po dokončení gymnázia směřovat nejspíš ke studiu právnické fakulty.

Olomoucká práva – moje volba

Právě tak tomu bylo v mém případě – vybral jsem si olomouckou právnickou fakultu a v tu dobu ještě netušil, že se s ní bude pojit značná část mé dosavadní kariéry. Další studium ve Washingtonu a v rakouském Grazu prohloubilo mé politologické a právní vzdělání a praxe mediátora ve Švýcarsku byla osvěžující aktivitou. Rozhodující pro mne byla práva rakouská a studium ve zmiňovaném Štýrském Hradci. Politologické vzdělání a studium ve Spojených státech amerických mi zase nabídlo realistický pohled na různé tváře světové politiky.
Pokračoval jsem ve své odborné práci na Právnické fakultě Univerzity Palackého a ve svých 28 letech jsem byl jmenován děkanem fakulty. Psal se rok 2001 a dle novinářů z amerického Who’s Who jsem byl v té době jedním z nejmladších děkanů na světě. Zajímavá zkušenost.
Univerzita pro mě vždy byla a stále je srdeční záležitostí. Zároveň jsem působil a působím jako rozhodce u rozhodčího soudu při HAAK v Praze a u vídeňské VIAC. Roku 2013 jsem se stal členem Advokátní komory ČR a o rok později přijal pozici ředitele Krajského úřadu v Olomouckém kraji. Nyní opět pracuji pro svou alma mater, Univerzitu Palackého, v roli prorektora (zástupce rektora pro strategii a vnější vztahy) a zároveň učím na své domovské právnické fakultě jako vysokoškolský pedagog v oblasti mezinárodního práva.

Kolik řečí umíš…

OK, podle tohoto pořekadla jsem člověkem hned třikrát 🙂
Mimo svou mateřštinu mluvím plynně německy a anglicky.

Dobré a “jiné” vlastnosti

Jako každý mám dobré a jiné vlastnosti. Mezi ty jiné náleží vloha k podnikání komplikovaných misí a realizace mnoha nelehkých projektů. Působil jsem v pozici děkana právnické fakulty, měl tu čest být členem vědeckých rad, mezivládních organizací a různých grémií. Na univerzitě jsem se věnoval otázkám zahraničních vztahů, komunikace nebo strategie.
Měl jsem možnost řídit krajský úřad a zevnitř tak poznat nedostatky reformy správního systému a zákonů v České republice.
Mám možnost rozhodovat jako rozhodce o právech jiných a snažím se s pokorou o přijímání spravedlivých řešení. Nejen v Olomouci, kde žiji se svou dcerou a manželkou, ale také v zahraničí a v EU se snažím posouvat stagnující věci kupředu.

Brečet, nebo zpívat?

V životě je důležité vnímat lidi kolem nás. Lidi, kteří nás podrží a kteří nám pomáhají. Každý máme někoho, na koho se můžeme v těžkých chvílích obrátit a uvědomit si, že je nezbytné jít životem dál a nevzdávat se. Že svět sice není vždy spravedlivý, ale právě proto stojí za to jej měnit a k tomuto ideálu jej přibližovat. Neúspěch patří k životu, je ale třeba se nehroutit, jít dál a věci třeba přes počáteční nepřízeň osudu dotáhnout do konce. Protože v těžkých chvílích je lepší si zpívat nežli brečet.

Proč kandiduji

Kde se můžeme potkat

Vize pro Olomoucko

Kontakt